Potvora počasí už začalo nastavovat svoji drsnější tvář, a tak čekání na vstup do klubu Mír, posunuté na devatenáctou hodinu, kdy už měl koncert vlastně začít, bylo velmi nemilé. Příznivci drtivých tonů jsou však otrlí a navíc většina nich si před klub z restaurací přinesla vyhřívání vnitřní. I když při pohledu na některé otužilce v kraťasech, tričku a sandálech se mi na těle začala ještě zvětšovat již tak slušná husí kůže.

Jedno přísloví praví: „Kdo si počká, ten se dočká“ a já věřím, že následně nikdo nelitoval. Ve vydýchaném sále byla zima za pár minut tatam a naopak začalo oděvní odlehčování, to již však „aténou“ svištěly tóny domácí kultovky MELANCHOLY PESSIMISM. Domnívám se, že není třeba tuto bandu představovat, neb mají už nějaký ten roček na české scéně za sebou. Ani dnes neuhnuli ze svého přímočarého deathgrindového smažení ani o píď a za úsměvného uvádění jednotlivých partů a řádění vokalisty Killyho, odvedli poctivou práci. Na konci si, za zvuků místního folklóru, všichni zanotovali vymodlený popěvek Móžeš - nemusíš a byl konec.

Jako druhý kousek večera se představili kanadští INTO ETERNITY. Na jejich hudební mix jsem byl poměrně zvědavý. Bohužel výkon aparatury nebyl v těchto okamžicích bezchybný a to byla škoda. Jejich hudba se nesla na vlně tvrdého thrashe, velkou měrou doplňovaného melodickými pasážemi, nepřeslechnutelné byly i progresivní prvky. Nezanedbatelnou roli zde hrají také vokály. Hlavního vokalistu, obdařeného čistým melodickým zpěvem, doplňovali až na jednoho všichni ostatní členové spolku, a to drsnými až death metalovými ryky. Vznikal tak slušný vokální „guláš“, na který jsem si musel chvilku zvykat, ale posléze na mě jejich vyznění působilo hodně líbivě. Určitě stojí za to opatřit si jejich novinku „Buried In Oblivion“. Po odehrání setu se mi podařilo uzmout názvy jednotlivých opusů, byť poněkud zkratkovitě vyjádřené. Zde jsou: „Paralyzed“, „Splintered“, „Elysium“, „Selling God“, „30“, „Identify“, „Beginning“.

Členové INTO ETERNITY měli při svém setu na tričkách motivy všech zúčastněných kapel večera mimo jedné. A to MYSTIC CIRCLE. A možná věděli proč... Nemohu si pomoct, ale jejich kolovrátkové, jako reklama do mozku se vtírající melodie, byly pro mě utrpením. Skalní příznivci si jejich vystoupení užívali, ale na mě se postupně dostavoval při monotóních zvucích spánek. Z něho mě trojice metalových uctívačů Satana probrala až v závěru coverem od CELTIC FROST „Circle Of The Tyrants“. Ušetřím je dalších kritických slov a vrhnu se na další partu večera.

GRAVEWORM byli úplně „Iné kafe“. Od pompézního nástupu na plochu vyzařovali nesmírnou energií, kterou neustále pumpovali do řad diváků. Po celé vystoupení hlavně frontman kapely burcoval přítomné a vyzýval zadní řady k přemístění se co nejblíže podiu. Nesčetněkrát se samotný dav rozvášnil jako žhavé železo a během jednotlivých písní zaslouženě aplaudoval hráčům. Zpěvák s fotbalovým tričkem italského národního týmu často dával při svých hrdelních kreacích vzpomenout na malého šílence Daniho ze slavných COF. Své hraní doplňovali živelným pařením, čehož jasným důkazem byla klávesačka, které při vlasových vrtulích nejednou smyslně spadla ramínka oděvu . Svým melodicko - symfonickým black metalem přesně zapadli do příjemného večera a připravili hlavním hvězdám prvotřídní prostředí.

KATAKLYSM neztratili nic ze svého pověstného drcení. Pravda, někteří fanoušci lamentují nad jejich novinkami s tvrzením, že už nejsou tou eskadrou jako na začátku. Pravdou je, že přidali více death pasáží, ale živá vystoupení neustále připomínají živelnou pohromu. A důkazem toho je i skutečnost, že v sále nebylo pro počet hlav prakticky k hnutí. Hned od začátku nastartovali svou šou songem „Manipulator of Souls“ z opusu „Epic - The Poetry Of War“ a hned měli publikum na své straně. Pod pódiem se z dalšími písněmi rozjel pěkný šrumec a ušetřeni nebyli ze strany skokuchtivých ani muzikanti, kteří měli co dělat, aby stačili včas uhýbat. S přibývajícím časem se dostalo i na starší, prověřené a koncertně osvědčené songy. Nenasytné publikum však ani po více jak hodině hraní nehodlalo aktéry pustit na zasloužený odpočinek a vysloužilo si čtyřnásobný přídavek. A na usmívajících se KATAKLYSM bylo vidět, že jej poskytli s radostí.

Byl to výtečně prožitý večer, ale neopustím si ještě jednu poznámku. Bohužel světelný park nebyl dnes v takovém rozsahu, jak jsme si už na akcích Shindyho prod. zvykli, a tak pouhé nasvěcování podia a jeho přítomných mě trošku mrzelo.